Zde jest první z „archivních“ SR rozhovorů na netu. Není zde proto, že by nebylo co zveřejňovat, nýbrž jednoduše proto, že se často setkávám s tvrzením, že pokec s Treyem z Morbid Angel ze SR4 je jeden z nejlepších, které naše zinařská scéna vyvrhla. Nejsem si tím sice tak moc jistý, ale přesto si myslím, že určitě není od věci jej zveřejnit i zde na netu pro ty, kteří třeba starší SR nevlastní, případně si chtějí něco oživit. Podobných „archivních“ pokeců najdete brzy na SRwebu povícero – bude se jednat o ty, které jsou dle mého názoru alespoň trochu nadčasové a i dnes mohou o dané kapele něco sdělit… Můžete se těšit třeba na Alexe z Cannibal Corpse, Jasona a Dying Fetus, Jamese a Prophecy, Sepsism, Testament a možná nějaké další…
Budiž tedy – zde máte vzpomínku na jednu z krizových dob, kdy se Morbid Angel pokoušeli najít zpěváka. Z této doby vzešla skvělá deska Formulas Fatal To The Flesh a ne turné k její podpoře vynikl i tento rozhovor, konkrétně tedy na schodech v pražském Roxy 5.4.1998. Sluší se podotknout, že v té době mi s tímhle pokecem pomáhal ještě kamarád Suchy… Tak tedy „zaklínadla hmotě osudná“.
Tedy první věc je to, že ten, kdo nebyl na pražském koncertu Morbid Angel, udělal svou životní chybu. Alespoň tedy ten, pro něhož Morbidi něco znamenají. A protože Formulas Fatal To The Flesh je album naprosto přelomové v historii Morbid Angel, zajímalo nás zejména, kdože je ten člověk, jenž byl schopen ho stvořit. Trey Azagthoth je skrytý enfant terrible deathmetalové scény. Postava tajemná, silná, i když poněkud pomenší. Vyzařuje z něj až nebezpečná jistota a vyrovnanost. Určitě je radši na pódiu v pozadí a láme si prsty na svých ohromujících riffech a své texty nechává vyřvávat skrze chřtán Morbidního anděla - svého času Davida Vincenta, Steva Tuckera, Jareda Andersona… Přesto je to právě on, kdo je duchovním otcem a hlavním tvůrcem kapely. I když o něm kolovaly o kolují různé fámy, je Trey jedním z těch mála lidí co znám, kteří mají své životní krédo jasné. Rozhovor s ním je trochu složitý. On sám se snaží vyjádřit své myšlenky slovy. Někdy je to těžké a lze se vyjádřit pouze v mnohoznačných útržcích a pocitech. Nakonec se nám to zvrhlo do trochu „filosofické“ debaty, ale i to doufám do velké míry ilustruje toho, kdo stojí za jedním z pilířů deathmetalu. Přeložit Treyovu promluvu byl pro mne docela tvrdý oříšek, přesto však doufám, že se mi to jakž takž povedlo. Ze začátku bylo trochu těžké ho dokopat k delšímu proslovu, on totiž pokud se mu nechce, tak prostě "neví". Ale nakonec se rozpovídal. Možná až moc...

Tak jak se Ti líbili lidi na koncertě?
Jo, byli výborný. Dobrý publikum, hodně živelný...

Co bys řekl k tomu incidentu, jak Steve vyjel na ochranku na pódiu (týká se konkrétního incidentu z pražského koncertu, kdy se Tucker vrhl na ochranku, která skopávala fans z pódia)?
Fakt nevim, neviděl jsem to...

Váš koncert tady v ČR byl dvakrát odložen. Máš ponětí proč?
Ne.

Hmm... aha... Jak se vám hraje v Evropě? Mám pocit... hráli jste někdy dál na východ než teď?
Ne, nikdy.

Nikdy..?
No hráli jsme v Austrálii, to je víc na východ...hi, hi...

Jo, to je...(smích) No jinam. Jakej je Tvůj názor na současný svět, společnost, konzumní způsob života..?
Jako co si myslim o společnosti? Jsou různý druhy společnosti. Já si vytvářím svou vlastní. Tvořím vlastní poselství. Vytvářím sám sebe a svůj svět. Já jsem živoucí dílo bohů.

Je to o čem mluvíš to, co se snažíš sdělit ve svých textech? Píšeš o Ancient Ones...
Jo Ancient Ones. Ti zosobňují minulost, smysl minulosti je nasměrovaní sebe sama k vyššímu stupni porozumění, k dokonalosti..

Hm, jo. Na svých albech používáte znak Covenantu. Můžeš vysvětlit, v čem tkví jeho podstata? Myslíš, že přijde konec lidstva..?
Covenant? Covenant je odevzdání se, smlouva, závazek. Vznešený závazek. Závazek v nekonečném zdokonalování se. Smlouva o vlivu netušených sil v našem universu jež nemají formu.

Tohle má svůj původ ve starosumerském náboženství...
...jo, ale moje myšlenky vycházejí i ze spousty jiných věcí. Hlavně z věcí podobných pracem Anthonyho Robbinse. Ale především jde o mé vlastní úvahy.

A co třeba Aleister Crowley..?
Nemyslim, že by se mu ty moje věci podobaly. Možná ten základ. Ale on měl odlišný typ symboliky, jiný způsob myšlení, který se myslím od toho mého hodně odlišuje. Já věřím v podstatě v pozitiva a ničení uznávám pouze jako prostředek k budování nového. Chápeš mě? Život je o růstu, tvoření nového. A o respektování stvoření, jak je to v Kabale, kabalistický strom života, čakry...

Čakry, jako místa na těle, je to podobný jako v budhismu?
Jo, možná podobný. Ale v budhismu je to myslim používáno víc k léčení nebo tak. Ale zpátky k tomu mýmu. Když to shrnu, tak podstatou je asi triáda "Jsem, Chci, Tvořím - Cthhulhu, Habsu, Amah - Ushmugal - Anna". Požehnání bohů, moc bohů a voda, původ moci bohů.

Trochu jinam. Proč používáš ve svých textech úryvky v enochiánském jazyce?
To je moje duchovní řeč, způsob oslavného vyjádření. Magické síly, magická slova.

Myslim si, že je to dobrý nápad přeložit ty útržky v bookletu...
Jo, většina toho je přeložená i na website.

Máte website?
Jo, adresa je v bookletu novýho alba (www.morbidangel.com). Máme pár lidí, co se o to staraj. Je tam spousta věcí o literatuře, o mých úvahách a dění kolem kapely. Spousta fotek a materiálů. Je to fakt dobrý...

Texty taky?
Jo texty taky, překlady, vyvolávání, magické formule...

Na Formulas... je taky jeden starej song, Invocation Of The Continual One. Pokud vim, tak muziku jsi napsal někdy v ´84. Text vzniknul až teď?
Jo.

A proč jste to nedali už na Altars Of Madness?
Nevim. Prostě se to nestalo.

Když srovnáš starší texty kapely, třeba z doby Altars..., a ty současné, tak ty dnešní jdou rozhodně mnohem víc do hloubky věci. Jak se dneska díváš na vaše staré texty?
No, ty starší texty jsou víc vyřvávací, taková rebelie proti křesťanství a jinejm druhům omezování. Bylo to postavený na vzteku, nasranosti a síle a používání hněvu a nenávisti ke zničení vlivu různého omezování a svazování. Ale tohle nové album mluví hlavně o krocích k moci, k síle.
Je to o uctívání síly a cesty k ní. Protože všechno co v životě děláme je o tom, jak jít za city a nebo o oproštění se od pocitů. Protože pocity jsou to, co chceme od života. Chceme hledat věci co jsou užitečný, co působí potěšení, rozptýlení. Naopak se chceme se oprostit od hnusnejch věcí, od věcí, který nás děsej...

...jako myslíš hledat pozitiva v životě...
Přesně tak, přiblížit se tomu příjemnému v životě a zbavit se bolesti. To jsou dvě modelové cesty v životě. Není nic jiného. Vše směřuje k tomu vyhnout se bolesti a přiblížit se co nejvíc k potěšení, k rozkoši. Všechno co děláme je postaveno na tomhle principu, všechno.

Ale mluví se i o satanismu, nenávisti ke křesťanství... Spousta lidí tvrdí, že Morbid Angel jsou satanistická kapela.
No to záleží na tom, jak definuješ satanismus. Já říkám, že satanismus je o tom být svým vlastním pánem. Satanismus v jedné definici znamená "já jsem ten, kdo ovlivňuje to, co se děje v mém životě.

Jistě.
To je pravej satanismus. A neznamená to "já půjdu cestou nenávisti, každého zabiju, budu opakem dobra". Neznamená to (pro mě teda) že ze mě má bejt kriminálník. Znamená to jen, že můžu dělat svá vlastní rozhodnutí. Já sám se rozhodnu, co je pro mne dobré. A srovnám si to s vlastní karmou, abych viděl, že to, co zrovna dělám, mě vede správným směrem. To se ukáže v něčem užitečném, v pozitivním naplnění se. Protože v životě potřebujeme naplnění, potřebujeme cítit uspokojení. Ale nemůžeme cítit uspokojení přisluhováním záměrům někoho jiného a už vůbec ne následováním stáda. Potřebujeme obě ty jistoty, potřebujeme ten paradox. Je potřeba být pohodlný, ale zároveň být vyzýván k činu, zároveň.

Obvykle se mluví o satanismu jako o protikladu křesťanství. Co si ale myslíš například o islámském fundamentalismu?
O tom jsem moc nepřemýšlel. Křesťanství je pouze jednou z forem zotročování. Moje nové texty nejsou o ničení toho, co je špatné. Je to o tom jak být silný v sobě a zničit ten špatný vliv.
Ta podstata není v tom zničit určitou osobu, ale v odvrácení špatného vlivu oné osoby od sebe samého. V tom je myslim jádro problému. Jestli tu jde o pocit, který vysílá a nebo o ideu, o negativní ideu. Je to ten pocit, který my chceme odvrátit. Je teda lepší odvrátit to posílením sebe samého než posílením protivníků. Když tedy upevníme samy sebe, ti druzí uvidí naše výsady a budou potlačeni.

Myslíš, že je možné odvrátit negativní energii jen pocity?
Samozřejmě. V životě je ale vždycky dobré i zlé pohromadě.

Jako princip Jin-Jang.
Jo. Je to jako když se díváš na sklenici vody, která je jen způli plná. Vidíš? Půlka plná, půlka prázdná. Ale obě jsou pravdivý, je to tak?

Jo.
No, ale ony jsou proti sobě v protikladu. Je to tak? Ale obě jsou pravdivý. Ale teď jinak. Která z nich je víc prospěšná? Teď nejde o to, že jsou obě pravdivý. Jde o to, která z těch polovin je užitečnější. Protože v životě vždycky vyjdeme jen s věcmi, které jsou pro nás užitečné. A co je činí užitečnými. Třeba to, že pivo nebo kolu můžeme pít a tím uspokojit naše potřeby. Jak je to jednoduchý. Když si tohle všechno srovnáš, můžeš jednoduše kontrolovat své jednání. A vždycky můžeš rozlišit co je a co není, i přesto, že to co je a to co není půjde vždycky ruku v ruce. Rozlišíš, co je dobrý a co je špatný z toho všeho, co je kolem, dobrýho i špatnýho pohromadě. Podle toho, pro kterou část se rozhodneš, se taky budeš cítit. Jestliže se rozhodneš pro tu prázdnou část, budeš mít pocit, že všude něco chybí, ucítíš ten nedostatek a budeš z toho špatnej. Když se rozhodneš pro tu druhou část, pocítíš dostatek. Tam je toho hodně, což je dobrý. Záleží na tom, z který strany se na to podíváš. Podle toho, jak na tu kterou věc pohlížíš, tak bude vypadat i tvůj celkový přístup, tvoje chování. Protože význam, který přisuzuješ výsledku, je právě tím výsledkem. Ale v tomhle není absolutní pravda. Je jenom vnímání pravdy. A je tu pravda mikrokosmu a je tu pravda makrokosmu. Pravda mikrokosmu je jako - zpoloviny prázdná sklenice, nebo že červený auto je lepší než modrý nebo černý (smích), nebo... mám radši hranolky s kečupem nebo s tatarkou... a nebo jestli mám radši Coca colu nebo Pepsi...

Hm... ale to je přece otázka osobního postoje...
Jasně. Máš člověka co miluje Coca colu, pro jinýho je nejlepší Pepsi. Tak to je pravda mikrokosmu. Ale konečná pravda, ta neni variabilní, neni ohybatelná. To je pravda makrokosmu. My jako lidské bytosti máme svojí karmu. To rozhoduje o tom, co je osobní pravdou, jako nezabít, nekrást, nemanipulovat s lidmi, nepodvádět... to je podle mého mínění počáteční bod rozhodování o tom, co je správné. Všichni bychom měli dělat, co je správné. Ale potřebujeme sami přijít na to, co je správné. Sami, ať už jsi to ty nebo já... Křesťanství ti chce pravdu vnutit. Chtějí, abychom následovali ty pitomý pastory a chtěj, abysme se bez nich cítili ztracení. To je křesťanství, to je omezování. To je pro hloupý lidi, pro ty, co jsou omezení a chovají se jako loutky, jen poslouchaj. Ale já mluvim o sebeosvobození. Jakkoli by se mohlo něco stát, změní se situace, tak sice pocítíš změnu, ale můžeš změnit sílu jejího vlivu na sebe. Tím, jak sám sebe reprezentuješ. Můžeš se na to podívat z dobré i špatné stránky. A význam který tomu přisoudíš má pak na tebe vliv. Když se dva lidi podívaj na stejnou věc, jeden může říct, že je to dobrý, ale pro toho druhýho to bude špatný. Událost je stejná, ale její vnímání je v protikladu. Ale když už se něco stane, je lepší se z toho poučit, než se stát obětí. Celý poselství mé práce je vytvořit si vlastní víru, vlastní svět, vytvořit si vlastní vyhlídky. Široké, co nejširší obzory očekávání. Vytvořte si vizi a ideál své spokojenosti dostatečně vysoko. Protože pokud si vytvoříte příliš snadný ideál spokojenosti, budete schopni docílit jen malých věcí. Jen tak dosáhnete uspokojení svých potřeb. Protože uspokojení dosahujeme stanovením laťky. Všichni máme vlastní představu toho, kolik potřebujeme. Někdo sní o tom pracovat 24 hodin denně, někomu stačí pracovat 12 a pak dělat něco jinýho. Někteří prostě potřebují víc než jiní. Je nutné vědět, že jsme každý jiný, vidíme věci jinak, máme jiné předpoklady. Potom individualita taky přebírá tuhle ideu rozdílných předpokladů a vytváří vlády, koncepty, standarty, měřítka, způsob jak dělat určité věci, vlastní soudy. Ale přesto, i kdyby všechno tohle bylo rozdílné, my potřebujeme najít základní a konečnou pravdu, protože ta se nemění. Já nevěřim, že se mění, to je můj názor. Můžeš se mnou souhlasit, což je v pohodě. Já v to věřim z vlastního přesvědčení, když chceš v něco věřit, pak přesvědčení je to nejdůležitější.

To jsou všechno pěkný myšlenky. Ale myslíš, že je možné to aplikovat na celý svět. Já myslim že je to možný individuálně, ale postavit na tom svět?
No, asi takhle. Já věřim, že všichni lidi jsou stvořeni stejně. A jen jejich rozhodování je činí jinými. Jen se zamysli. Někdo mi řekne třeba, že některý lidi jsou hloupý, některý nešťastný, jiný zase v depresích. Někdo nechce pracovat, jinej se zase pořád cítí být obětí. Ale to je rozhodnutí. Oni sami se rozhodli věřit těmto věcem. Rozhodli se ne něčeho dosahovat, ale jen přijímat, místo aby naplňovali své představy. Tohle rozhodování neni jako jo, rozhodnu se pro tohle nebo pro tamto, ale jde o to samotné rozhodnutí. Oni se rozhodli myslet na to, jak jsou hrozní a ubozí, místo aby o sobě přemýšleli jako o vítězích. Když se rozhodneš se prezentovat jako vítěz, pak budeš ovšem dělat věci v intencích tohohle smýšlení. A budeš mít pevnou půdu pod nohama. ...neměl bys cigaretu?

Nemám, taky bych si dal...
... Nezastavitelnost. To není předurčení, to je cesta, proces. Protože život je proces. Naše předurčení je smrt. To je předurčení těla, tělo je posledním místem před smrtí, je konečné. Vše před smrtí by měl být proces využití. Kolik hodin denně chceš využít, tolik využij. Pokud chceš 24 hodin, udělej to, když to ovšem zvládneš. Jde o to jít si za tím, protože to je prostředek proti tlaku, depresi. Nezastavitelnost neznamená, že nedělám chyby. Jistěže dělám, protože lidské tělo je nedokonalé, ale nemůžeš si říct, jo, jsem nedokonalej, dělám chyby a proto si snížim laťku svých cílů, nebudu tak dřít. Ne. Celá idea toho být nezastavitelný je v tom dělat stále vše co chci a vim, že budu chybovat, může mě to deprimovat, ale to mě srazí minimálně. Postavíš se na nohy a zase na dlouhej čas. To je nezastavitelnost, protože jdu vlastně pořád vpřed, můžu zpomalit, ale můj vývoj jde pořád vpřed celý život. Otázka dokonalosti. To není věc rozhodnutí. Nemůže být dokonalé to, co je předmětem kritiky. Jo, kritizovat můžu já stejně jako ty. Ale to co se zdá být dokonalé teď nemusí být takové za rok. Čili to není rozhodnutí, to je cesta. Je to proces jak se učinit nejlepším. To je cesta tvoření víry a vlády. To je vláda.

K něčemu jinému. Z bookletů vždy vyplývalo, že hodně posloucháš vážnou hudbu...
V poslední době tolik ne. Když, tak hlavně Mozarta.

A jiný věci, třeba Laibach...
Jo, starý Laibach, tam jsou dobrý věci. Ty nový se mi nelíbí...

Bereš si z těhle věcí inspiraci?
Ne. Nějakou snad z vážné hudby. Ale co se týče mé současné kytarové hry vstřebávám starší vlivy, to co mám v duši. Jimmi Hendrix, Eddie Van Halen... To jsem do sebe asimiloval, ten pocit. Ale teď je moje hra založená na inspiraci těmi starými věcmi, ten základ je v Ancient Ones, ti jsou mou inspirací, protože já jsem jejich nástrojem na této zemi. Nové věci jim vzdávají poctu, je to způsob oslavy toho, co jsou na této zemi, jak už jsem řek. Jsem živoucí dílo boží, já tvořím cestu svého vlastního života. ABSU -má pravda nebude popřena. Tvořím si vlastní cestu a uzřím možnost udržení vlastní volby v závazku. Jsem symbol. Tvořím sám sebe stejně jako svůj svět. Tvořím své neuvěřitelné sny ze své představivosti. Tvořím pro život a pro smrt, pro to co přijde. To je můj bůh a to co znamená. A chráním si své sny, být nezastavitelný, silný...

A co je tedy bůh?
Něco, co je mimo věškeré dosažitelné. Není „tady“. Protože život je proces a bůh je něco, co v něm nedosáhneš, ale stále se k tomu blížíš. Bůh reprezentuje dokonalost, kterou nikdy nedosáhneme, ale přibližujeme se k ní každým dnem. Blížíme se k tomu... Ale zamysli se. Kdybys byl bůh. Co ještě zbývá? Kdybys byl dokonalý, co je ještě za tím..? Nic. Znudění, ztráta inspirace... Jako kdybych byl computer co by měl dokonalý program jdoucí podle všech plánů, standartů, vlád a všeho tohohle... to je iluze...

Nechceš napít?
Ne, nemám rád pivo. Piju whisky, Jägermeister a colu. (smích)

Tak zase trochu změníme téma. Co nám povíš o průběhu tour?
T.: Vždycky, když jsme byli na tour v Evropě s novým albem, tak to bylo super.

Jak dlouho trvá stvořit muziku na album...?
To je různý. Neni to nějak určitelný...

A co předkapely?
Vader! Vader je jedna z mojich nejoblíbenějších kapel. Mám rád Angel Corpse. Taky mám rád jednu kapelu s názvem Infamy, ze San Francisca, ale těm zemřel zpěvák.

A znáš nějaký kapely odsud?
Někdo mi dal nějaký cédéčka, tak je asi poznám...

Vidíš rozdíly mezi scénou v USA, Kanadě, Austrálii, Evropě..?
V Evropě je to fakt dobrý. Myslim, že lidi to dokážou pořádně prožít, takže je to výborný.
Některý lidi se bojí projevit vlastní emoce, ale to je jejich vlastní vězení. Jde přece o to se uvolnit, být v pohodě. Je dobrý se odvázat. Ale někdo si začíná myslet, že je to hloupý nebo dětinský a tak. No, když si někdo začne myslet, že neni správný projevit svoje emoce a umět se bavit, tak je svým vlastním otrokem.

A co David Vincent a jeho odchod?
Se říkalo spousta věcí. Kapela je teď můj koncept. Já jsem tuhle kapelu nasměroval. A kdybych měl poslouchat to, co lidi říkaj, nikdy bych to neudělal. Říkali jo, David je pryč a tvoje kapela už nikdy nebude tolik znamenat. Já myslim, že kapela je nejlepší teď. Je v ní víc síly!

Je tu jeden problém. Když hrajete v zemi, kde se nemluví anglicky, lidi často vůbec nerozumí textům. Prostě nemůžou pochopit o čem to je.
Vždyť si to můžou přečíst v obalu alba.

No ale když neuměj anglicky?
Tak to je pak těžký. Mám snad psát texty v jejich jazyce?

Jak jste přišli k novému řvounovi?
Dostal jsem demo a prostě se mi to líbilo.

Je to dobrej frontman.
Jo. A furt se zlepšuje, zatim nemá moc zkušeností. Vlastně co je to velký turné, to poznal až když začlo tohle. Ale je dobrej. Lidi ho berou, svůj part zvládá v pohodě, kecá s fanouškama. Je to pokaždý lepší.

Vidíš nějakej rozdíl mezi tím, co dělal na pódiu Dave a co dělá Steve?
Myslim, že David se choval jako rockstar a v týhle kapele neni místo pro hvězdy. Protože každej v týhle kapele dělá svou část tak, aby se zlepšil celek. Není možné, aby se jeden utápěl ve světlech a ostatní makali někde vzadu. Nemyslim, že úplně dobře representoval kapelu, je víc přízemní.. Víc na porno, piercing a podobný kraviny. Já myslim, že to je jen povrchní, hloupej životní styl.

A seš ještě v kontaktu s Davem? Víš, co teď dělá?
Jo, je v kapele, kde se vyblbne. Nechává si dělat piercing do ptáka a podobný píčoviny...

Genitortures, jasně. A co nový videa? Máte něco na "Formulas Fatal..."?
To ještě nevim.

A co ty starší. Když si vzpomenu, videa k "Rapture" a "God Of Emptiness" byly dost podobný, to byl úmysl?
Jo, jako film. To bylo plánovaný.

Teď taková stupidní otázka. Říká se, že jsi upír - tak seš nebo ne?
Ne.

Tak nějaký slova na závěr...
Fajn - Me-Zu Me Pa-Ku-Ku-De-Hul !